Může to být výhodnější

Když si člověk dobrovolně vezme na něco půjčku, obvykle by si neměl stěžovat. Má přece díky této možnost pořídit si v dané chvíli i to, co by si jinak nemohl dovolit, případně mu tato dává možnost vést normální život i tehdy, kdy by to vzhledem k finanční tísni zřejmě nebylo ani zdaleka dokonalé.

Někdo takový si ale přesto kvůli své půjčce někdy později zoufá. A sice ve chvíli, kdy se dodatečně objeví nějaká nabídka atraktivnější než půjčka, kterou si dotyčný vzal.

Jistě si nemusíme vysvětlovat, proč je něco takového důvodem k nespokojenosti. Člověk splácející nevýhodnou půjčku lituje, že ho tato stojí zbytečně moc peněz, které by se přece daly využít i lépe, ve svůj vlastní prospěch.

Jenže s tím už se zdánlivě nic nenadělá. Onen jedinec si požádal o to, o co si požádal, dostal to, o co tehdy stál, a teď už je prostě pozdě na úvahy o tom, že by se to bývalo dalo zvládnout i lépe.

Nebo že by na podobné úvahy pozdě nebylo?

Vězte, že nejednou pozdě není. A že by se tedy každý dlužník měl zajímat i v průběhu splácení své půjčky o to, zda se nenabízí i nějaká lepší varianta. Protože je tu nejednou i možnost refinancování hypotéky.

A co že to je to refinancování? Jedná se vlastně o rozumný počin, který se – je-li ta možnost – určitě dá využít. A využít by se také měl. Tato záležitost totiž spočívá v tom, že si takový splácející dlužník zažádá a novou, výhodnější půjčku, a dostane-li ji, může s její pomocí dosavadní půjčku předčasně splatit. Čímž dochází k tomu, že se dlužní zbaví nevýhodné půjčky, kterou doposud měl, a namísto ní získá novou, pro něj z nějakého důvodu lepší.

A co pak? Pak má pochopitelně něco, co mu vyhovuje lépe. Třeba díky příznivějším úrokům, třeba díky jiné délce splácení a výši splátek, třeba díky možnosti půjčit si nově i víc než prve…

A jistě se mnou budete souhlasit, že jde-li o finanční výhodu, nemůže to být nic špatného.