Technická hračka

Ano, v podstatě je to hračka, ale využili toho i dospělí a ne ledajací. Na světě je již hodně dlouho, zhruba od roku 1920. Stále netušíte, o čem je řeč? Dobrá, napovím ještě více.
Mohl bych začít celou historií, ale domnívám se, že by to byl ode mne podraz. Zkusím to tedy jinak.
Když Pan (velká litera „P“ je úmyslná) Otto Wichterle o Vánocích roku 1961 odlil svou první oční čočku, musel k tomu použít právě onu technickou hračku. Doma a na koleně dosáhl světového úspěchu.

Ještě stále nevíte? Dobrá, ukončím vaše trápení a vyzradím, že jde o stavebnici Merkur. A nyní již tedy šup do historie. Nebojte, nebudu ji vypisovat celou, to by bylo opravdu příliš dlouhé. Takže jen na pár řádků.
V roce 1920 založil pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. V té se vyráběla stavebnice stejného názvu, ale zatím se díly spojovaly háčky typ haki. Ano, stejné jako haki lešení. Ty byly postupně nahrazeny otvory.
O pět let později už to byly v dílech jen otvory a vznikl název Merkur. A o dalších pět let později se již prodávaly první čtyři velikosti této novinky. Zde již byly díly barevné a spojovaly se jen šroubky a matkami.

Za druhé světové války byla výroba značně omezena. Po ní bylo zase málo železa a při vítězném únoru byl Inventor znárodněn.
Částečný pád firmy přinesl v šedesátých letech nástup umělých hmot. Naprostý a úplný konec však přišel až po revoluci, a to v roce 1993. Tím firma Inventor definitivně odešla z technického byznysu. Ne však továrna.
Ta byla koupena panem Křížem a vyrábí zde Merkur doposud, ovšem ve velmi omezeném množství.
A dlužím ještě jednoho slavného, který Merkur použil. Když kdysi president Novotný chtěl vidět nový vynález, stroj na řepu, tak jej jeho vynálezce pan Jaroslav Štěpán uzmul synovi a sestavil model. Funkční. A ten přinesl na hrad ukázat. Jak se zatvářila hlava státu není známo.