Životní podmínky pro pokojové rostlinky

V prostředí místností se rostliny v různé míře přizpůsobují podmínkám, které tam panují. Tato míra přizpůsobení není stejná, je rozdílná, a závisí na původu rostlin a jejich nárocích. Jiné nároky mají kaktusy a orchideje, jiné sukulenty, další mají bromélie nebo fikusy. Základní prvky životních podmínek rostlin jsou světlo, teplo, vzduch, voda a půda. Ta by měla obsahovat nezbytné živiny. Uvedené základní prvky životního prostředí se vzájemně doplňují, podmiňují. V létě je v místnostech například sucho a rostliny by se měly vlhčit, za pomoci rozprašovače. V zimě zase musíme méně větrat kvůli chladu. Jaké mohou být stanovené společné zásady pro pěstování rostlin? Ty mohou vyplynout ze skutečnosti, že život rostlin je v podstatě podmíněn dvěma základními životními pochody. Ty spolu také úzce souvisejí.

Prvním základním pochodem je fotosyntéza

Její podstatou je přeměna oxidu uhličitého (CO2), který přijímají rostliny hlavně ze vzduchu, na organické látky, ze kterých si rostlina buduje nově se vytvářející části svého rostlinného těla. Tato přeměna se uskutečňuje v zelených částech rostlin, které obsahují zelené barvivo chlorofyl, a to díky působením slunečních paprsků. Oxid uhličitý je nepostradatelnou látkou nejen pro fotosyntézu rostlin, ale i zdrojem uhlíku pro vytváření biomasy. Během fotosyntézy je oxid uhličitý rozkládán na uhlík a kyslík, to se děje pomocí energie slunečního záření, které dopadá na rostlinu. První z těchto prvků, uhlík, je potřebný pro základní kostru organických látek a druhý prvek, kyslík, je uvolňován zpět do atmosféry.

Druhým životně důležitým je koloběh vody

Tu rostlina přijímá kořeny z půdy a z ní jsou do rostliny přiváděné tolik potřebné nezbytné živiny. Přiváděná voda poté proudí rostlinou a je odpařována celým jejím povrchem. Živiny obsažené ve vodě se ukládají v rostlinném těle a rostlina je využívá při tvorbě nových buněk a pro zásobní látky k svému životu.